|
|
Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka
Volfová, Kamila ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Teoreticko empirická diplomová práce "Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka" má za cíl prozkoumat téma sebepojetí z perspektivy osob podílejících se na výchovně vzdělávacím procesu. Především z hlediska osobnostně sociálního rozvoje, jehož podstatnou složkou je vývoj sebepojetí žáka. Zkoumá možnosti a meze pedagogické praxe a snaží se nalézt určitá východiska a doporučení, která mohou učitelům pomoci lépe zvládnout nároky, které současná společnost na výchovu dětí klade. Zároveň se snaží dát učitelům k dispozici nástroj, kterým by jednoduše a efektivně zjistili úroveň své práce na rozvoji sebepojetí svých žáků.
|
|
|
Učitel a jeho možnosti při tvorbě sebepojetí žáka
Kulková, Markéta ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Teoreticko-empirická diplomová práce "Učitel a jeho možnosti při tvorbě sebepojetí žáka" si klade za cíl zmapovat problematiku sebepojetí v kontextu školního prostředí. Zabývá se především sebepojetím žáka a možnostmi jeho utváření osobami působícími ve výchovně vzdělávacím procesu. Snaží se nalézt příčiny, které mohou být důvodem školní neúspěšnosti a neprospívání žáka. Následně nabízí možná řešení, jež mohou vést k formování žákovy osobnosti, k rozvoji jeho sebepojetí a kterých může učitel při vyučování využít. Cílem empirické části je v první řadě prozkoumat vzájemnou souvislost mezi sebepojetím žáka, učitelovým hodnocením úrovně (školního) sebepojetí žáka a prospěchem žáka. Klíčová slova: jáství, osobnost, sebepojetí, učitel, žák, školní úspěšnost a neúspěšnost, sebevědomí, sebehodnocení, pedagogicko-psychologická diagnostika, úroveň (školního) sebepojetí žáka, prospěch
|
|
|
Textual Identity in Selected Novels by Philip Roth: Representation, Dissimulation, Creation
Lukeš, David ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Záměrem této studie je prozkoumat, jak se židovská identita odráží a rozvíjí v diskurzu tří románů židovsko-amerického spisovatele Philipa Rotha, jmenovitě v Portnoyově komplexu (Portnoy's Complaint, 1969), Americké idyle (American Pastoral, 1997) a Lidské skvrně (The Human Stain, 2000). Její teoretický rámec vychází primárně z filozofických přístupů k problému identity a zakládá se na klíčových pojmech jinakosti, performativity a etiky, jak je formulovali zejména Judith Butler, Paul Ricoeur a Emmanuel Lévinas; částečně se ovšem opírá i o sociologické studie. Práce se zabývá politickým rozměrem literárního ztvárnění identity, v jehož intencích dochází k rozkolísání ustálených definic "většiny" a "menšiny." Autor píšící o Židech v Americe s ním musí počítat, ač třeba zpočátku proti své vůli. Jinakost jako ústřední topos je nahlížena jako nepřístupná a nezredukovatelná (Lévinas), ovšem postavy, jimiž se budeme zabývat, si do ní promítají své vlastní, rozporuplně citově zabarvené představy: střídavě po ní touží a zesměšňují ji. U našich židovských hrdinů tedy postupně odhalíme jinakost bělochů (kapitola 1), černochů (kapitola 2) a dalších Židů (kapitola 3) jako zásadní body, k nimž se upíná jejich představivost, a na něž se tudíž postavy odkazují při utváření své osobnosti v kontextu židovství a...
|
|
|
Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka
Volfová, Kamila ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Teoreticko empirická diplomová práce "Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka" má za cíl prozkoumat téma sebepojetí z perspektivy osob podílejících se na výchovně vzdělávacím procesu. Především z hlediska osobnostně sociálního rozvoje, jehož podstatnou složkou je vývoj sebepojetí žáka. Zkoumá možnosti a meze pedagogické praxe a snaží se nalézt určitá východiska a doporučení, která mohou učitelům pomoci lépe zvládnout nároky, které současná společnost na výchovu dětí klade. Zároveň se snaží dát učitelům k dispozici nástroj, kterým by jednoduše a efektivně zjistili úroveň své práce na rozvoji sebepojetí svých žáků.
|
|
|
Učitel a jeho možnosti při tvorbě sebepojetí žáka
Kulková, Markéta ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Teoreticko-empirická diplomová práce "Učitel a jeho možnosti při tvorbě sebepojetí žáka" si klade za cíl zmapovat problematiku sebepojetí v kontextu školního prostředí. Zabývá se především sebepojetím žáka a možnostmi jeho utváření osobami působícími ve výchovně vzdělávacím procesu. Snaží se nalézt příčiny, které mohou být důvodem školní neúspěšnosti a neprospívání žáka. Následně nabízí možná řešení, jež mohou vést k formování žákovy osobnosti, k rozvoji jeho sebepojetí a kterých může učitel při vyučování využít. Cílem empirické části je v první řadě prozkoumat vzájemnou souvislost mezi sebepojetím žáka, učitelovým hodnocením úrovně (školního) sebepojetí žáka a prospěchem žáka. Klíčová slova: jáství, osobnost, sebepojetí, učitel, žák, školní úspěšnost a neúspěšnost, sebevědomí, sebehodnocení, pedagogicko-psychologická diagnostika, úroveň (školního) sebepojetí žáka, prospěch
|
|
|
Schellingova idea absolutna a odpadnutí ve spisu Filosofie a náboženství
Vilímek, Jan ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá koncepcemi absolutna a odpadnutí v Schellingově spisu Filosofie a náboženství z roku 1804. V 1. kapitole je stručně charakterizována idea absolutna, jak ji nalézáme v autorově předchozím spisu Bruno aneb o božském a přirozeném principu věcí (1802). Schelling se v této fázi svého myšlení zabývá problematikou vycházení konečných věcí z absolutna. Ukazuje se, že identitní filosofie neposkytuje přiměřené prostředky k jejímu zvládnutí. Možné východisko je spatřováno v rozhodnutí obohatit dosavadní koncept identitní filosofie o fenomén svobody. V 2. kapitole je proto podrobněji předestřeno Kantovo pojetí radikálního zla v lidské přirozenosti, aby se - po rozvinutí vlastní ideje absolutna a odpadnutí - ukázalo, že se zde Schelling inspiroval především představou inteligibilního činu jako zakládajícího nečasového aktu svobody. Inteligibilní čin ovšem není uchopen pouze jako sebeurčení konečné lidské vůle, ale jako podmínka existence neabsolutního, empiricky reálně diferencovaného světa konečných relací a struktur. Dochází tu tedy k přenášení pojmů, které původně sloužily k popisu mravních principů lidského jednání, do oblasti ontologie. Třetí kapitola se zabývá strukturou absolutna: jednoduché a nad každou určeností "naprosto ideální" se prostřednictvím "formy" objektivuje v "reálném" (protiobrazu)....
|
host ::
RSS.